Komunikace pro chodce je často navržena v šíři menší než 1,5 m bez odůvodnění. Případné zúžení až na 0,9 m musí být v PD odůvodněno, viz ČSN 73 4001, odst. 8.2.1.

Délka přechodů pro chodce a míst pro přecházení (MP) není dodržena v maximální délce 6,5 m u novostaveb a 7 m u změn dokončených staveb dle ČSN 73 6110, odst. 10.1.3.3.2. Při prodloužení délek přechodů (MP) dle ČSN 73 6110 Z1 o 3 m až na 9,5 m u novostaveb a 10,0 m u změn staveb nutno odůvodnit dle ČSN 73 6110, odst. 10.3.3.2.

Často není v situaci uvedena kóta, případně jsou přechody či MP okótovány chybně (v nejužším místě, mělo by být kótováno v ose, případně při signálním pásu).

Délky samostatných sjezdů (délka snížené hrany obruby) větší než 6 m (ČSN 73 6110, odst. 10.1.2.12) bez zdůvodnění, bez dodatečných bezpečnostních prvků (sloupky), bez umělé vodící linie v délce přerušení více než 8 m. Chybné nebo chybějící zatřídění komunikací dle Zákona č. 13/1997 Sb. a v návaznosti na to chybné řešení – chodníkový přejezd (sjezd) x MP (přechod).

Zatřídění komunikací musí být v souladu s pasportem komunikací obce.

Obecně chybné a často nelogické řešení hmatových prvků – signální a varovné pásy, použití vodících linií a vodících pásů přechodu v rozporu s  ČSN 73 4001 (i vysloveně nebezpečná řešení - např. signální pásy směřující mimo osu přecházení, v některých případech přímo do křižovatky).

Chybné řešení odsazených signálních pásů u míst pro přecházení (MP), často jsou navrženy kratší než 1,5 m (resp. 1 m u změn dokončených staveb) s nedodržením přesahů 0,8 m, netvoří přímou linii – nenavazují, příp. chybí zdůvodnění jejich vypuštění dle ČSN 73 6110 Z1 čl. 10.1.3.1.14.

Snížení výšky obruby u chodníku pod 80 mm (někdy i do úrovně vozovky) ve velkém rozsahu např. u ploch parkoviště, veřejných prostranství, provozoven. I přes umístění varovného pásu jde o nebezpečné řešení v rozporu s ČSN 73 6110 Z1.

Chybné nebo chybějící řešení rampových částí chodníku se zákresem v situaci, nezachování min. průchozího prostoru 0,9 m s příčným sklonem max. 2%. Navazující šikmé plochy přechodu (rampové části) přesahují maximální povolený sklon v poměru 1:8 (tj. 12,5%), přičte-li se vlastní podélný sklon pěší trasy. Rampy je možné řešit snížením chodníku v celé jeho šíři, preferovány jsou však rampy lichoběžníkové, pokud to místní podmínky dovolují.

Pozn.: uvedený příčný sklon lze ve výjimečných případech zvýšit až na 4% s odůvodněním dle ČSN 73 4001, odst. 8.1.4.

Chybějící výškové řešení nebo chybné řešení – nedodržení podélného sklonu komunikace pro chodce nejvýše 8,33% a na úsecích s podélným sklonem větším než 5% a delším než 200 m bez zřízení odpočívadla o délce nejméně 1,5m, s jeho podélným sklonem v jednom směru max. 2%.

Pozn.: uvedený podélný sklon lze ve výjimečných případech zvýšit až na 12,5%s odůvodněním dle ČSN 73 4001, odst. 8.1.4.

Není dodržen příčný sklon komunikace pro chodce nejvýše 2,0%. Doporučujeme vyznačit také v situaci.

Pozn.: uvedený příčný sklon lze ve výjimečných případech zvýšit až na 4% s odůvodněním dle ČSN 73 4001, odst. 8.1.4.

Řešení a popis vodící linie a umělé vod. linie často chybí (podezdívky oplocení, fasády budov, obruba min. +60 mm, atd).

Při navrhování autobusových a trolejbusových zastávek je často výška nástupiště menší než 160 cm, viz ČSN 73 4001, odst. 8.7.1.

Často není popsán kontrastní pás umisťovaný u hrany zastávkového obrubníku. Je třeba popsat, že se neprovádí žádné hmatové úpravy, pouze se podél hrany nástupiště umisťuje vizuálně kontrastní pás tak, aby spolu s obrubou tvořil bezpečnostní odstup v šíři 0,5m (kontrastní pás musí být zároveň v šíři min. 0,2m). Plocha nástupiště navazující na kontrastní pás musí být v šíři min. 0,60 m v jedné barvě bez vzoru, viz. obr. D.6 ČSN 73 6425–1.

Protilehlé zastávky často nejsou propojeny přechodem pro chodce případně místem pro přecházení, u kterých jsou splněny rozhledy. V případě řešení jednostranného chodníku musí být zřejmé, že při realizaci zastávky v opačném směru, bude možné obě zastávky propojit za splnění výše uvedeného.

Nedodržení minimální šířky nástupiště autobusové nebo trolejbusové zastávky 2,2 m, příp. 1,7 m (ve stísněných podmínkách) dle ČSN 73 6425-1 čl. 6.2.2.5.

Rozhledové poměry nejsou řešeny, případně jsou nevyhovující.

Neuvedena materiálová specifikace pro hmatovou dlažbu - materiál použitý pro hmatové úpravy musí splňovat NV 163/2002 Sb. (nařízení vlády) a TN TZÚS 12.03.04. – 06. (technický návod Technického a zkušebního ústavu stavebního) a též odst. 6.2.2.1 a Přílohu D ČSN 73 4001. Upozorňujeme také na nutnost dodržení funkčního hmatového kontrastu také u zámkových dlažeb se zkosenými hranami dle TN TZÚS 12.03.04 a 06. Pro dosažení funkčního hmatového kontrastu musí okolí tvořit rovinné desky nebo prvky s ekvivalentním povrchem v šíři nejméně 250 mm. Rovinný povrch s funkčním hmatovým kontrastem je zajištěn dlažebními prvky bez sražené hrany nebo s hranou sraženou o max. 2 mm, resp. 4 mm a se spárami maximální šíře 4 mm, viz ČSN 73 4001, odst. 6.2.2.1 a Příloha D.

Neuvedený nebo špatně řešený barevný/vizuální kontrast hmatových prvků u přechodů/MP a vjezdů.

Překážky na komunikaci pro chodce a technické vybavení komunikace (chodníku) nejsou okótovány a není zachován min. průchozí prostor 1,5 m, resp. 0,9 m u technického vybavení komunikace (pouze svislé dopravní značení, stožáry veřejného osvětlení, zábradlí). Pokud tyto minimální šířky nevyhovují ČSN 73 4001, odst. 8.2.1, může být v odůvodněných případech zachován min. průchozí prostor šířky 0,9 m, a to dle výjimkového ustanovení odst. 8.1.4 ČSN 73 4001.

V případě provedení přeložek je nutno je řádně popsat a v situaci vyznačit i nové umístění.

Nedoložení celistvosti trasy – pokud je trasa přerušena a v místě přerušení je již úsek vyhovující z hlediska bezbariérovosti/přístupnosti, je třeba jej řádně popsat, zdokumentovat a doložit.

Návaznosti na začátku a konci budovaného úseku – nejsou popsány a často jsou řešeny chybně (šířka napojení navazující pěší trasy, délka a řešení přechodů, MP apod.).

Odchylky od platných předpisů nejsou popsány a odůvodněny v technické zprávě ve vazbě na výkresovou část projektové dokumentace.

Doložené povolení stavby není vydáno příslušným stavebním úřadem dle zákona č. 283/2021 Sb. a dle §40 Zákona č. 13/1997 Sb. Často není vydáno povolení stavby s odkazem na §15 odst. 1 vyhl. č. 104/1997 Sb. (na běžnou údržbu nelze dle Pravidel poskytnout příspěvek).

V Průvodním listu je nutno potvrdit čestné prohlášení žadatele o shodě projektových dokumentací (viz příloha Pravidel).

Členění PD není dle vyhl. č. 227/2024 Sb., resp. dle vyhl. č. 131/2024 Sb., v případě starší PD dle č. 146/2008 Sb., resp. dle vyhl. č. 499/2006 Sb. (členění i názvy jednotlivých kapitol neodpovídají vyhlášce, často některé důležité součásti PD chybí - výkresy bezbariérového užívání staveb (BUS), výkres podélného profilu, výkresu příčných řezů, dopravní značení, ZOV s řešením BUS po dobu výstavby, dokladová část atd.).

Situace stavby se zákresem bezbariérového užívání není předložena v měřítku min. 1:250 nebo jiném, avšak s čitelností a podrobností srovnatelném.

Žádost ke dni podání neobsahuje všechny samostné povinné přílohy.

Intenzity dopravy pro státní silnice I. - III. tříd lze odečíst na www stránkách ŘSD:

  Sčítání 2020

Většina projektů řeší nedostatečně koncepci bezpečného uspořádání dopravního prostoru, tj. správné členění šířkového uspořádání pro chodce, cyklisty, klidovou dopravu a hlavní dopravní prostor. Optimalizace šířkového uspořádání dopravního prostoru bohužel je stále výjimkou. Zbytečně velký podíl PD je oprava/rekonstrukce chodníků v původním půdoryse chodníků.